Přímo v Drahotuších lze shlédnout ledacos zajímavého při malé vycházce pěšky za pamětihodnostmi i současností této nyní místní částí Hranic. Navržená trasa tvoří okruh, který začíná a končí na nádraží ČD (trať 270).

Železniční stanice

byla opravena spolu s rekonstrukcí železničního koridoru v letech 2001-2002. Na průčelí budovy je pamětní deska železničáře Rudolfa Paličky, který zahynul za 2. svět. války. U budovy bylo zachováno pět vzrostlých stromů kaštanů a při východu ze stanice k obci je upozornění na východisko značených turistických cest.

Naše trasa za autobusovou čekárnou odbočí vpravo a Nerudovou ulicí mírně klesá dolů k ulici Lipnická. Zde se vydáme vlevo směrem do středu obce. Vpravo na samém okraji obce se nachází firmy: Paragan, tiskárna Grafema, Pneuservis Pepernik a také modlitebna Sál království svědků Jehovových.

Hřbitov

Jdeme tedy ulicí Lipnická, kde se po levé straně nachází místní hřbitov. Uprostřed hřbitova stojí krásná barokní kaple sv.Anny. V červenci (26.7.) se v Drahotuších koná pouť k svátku sv. Anny, známá v širokém okolí. Celý areál hřbitova včetně barokní kaple sv. Anny a 14 kaplí křížové cesty je od roku 2004 vyhlášen jako kulturní památka.

Náměstí

Od hřbitova jdeme dál rovně k náměstí. Mezi obytnými domy po levé straněje dům č.p.16 -prodejna zahradní techniky DAKR. Původně zde byl hostinec a velký sál, kde se konávaly kulturní a společenské akce, nacvičoval zde divadelní soubor TYL.

Kousek dál na pravé straně silnice vidíme Nákupní středisko Jednota (sdružení COOP) a za potokem na téže straně je prodejna novin, časopisu a tabáku. A to už přicházíme k Náměstí osvobození. Z křižovatky na náměstí můžeme obočit vpravo k hlavní silnici I/47 ( Přerov - Hranice), u níž nachází motel „U Jakuba" s možností ubytování a stravování a kruhový objezd s nájezdem k místní části Rybáře a k letišti. Tam jsou také objekty prodejny Škoda auto, autoopravna, stavebniny.

Zůstaňme však chvíli na náměstí, neboť právě zde se dochovaly některé historicky cenné stavby domů, které nyní aspoň zvenčí prohlédneme. Začneme na levé straně náměstí. Na samém rohu je restaurace „Na rynku" a vedle ní malá prodejna oděvů. Hned za nimi se nachází jeden z historicky významných empírových domů, a to dům č.p.3, v němž je nyní v přízemí prodejna Elektro, v dalším, č.p. 2, je mateřská škola a vedle dům č.p.1, který je sídlem farního úřadu církve římskokatolické. Jsme totiž přímo naproti pozdně barokního kostela sv.Vavřince, jenž tvoří jakýsi střed náměstí. Byl postaven v letech 1785-1787. Na této straně náměstí nejvíce upoutá empírový dům s nově opravenou fasádou, v němž je nyní kadeřnictví a hned vedle zdravotní středisko. Za farním kostelem je parčík s požární nádrží.

Procházíme-li na protější stranu náměstí k poště, po levé straně si můžeme všimnout nenápadného pomníku kališníků s nápisem „ Tvoje víra, tvoje síla, tvůj charakter"(1414-1928)

Přešli jsme na levou stranu náměstí. Je zde pohostinství Smokie i s možností posezení venku, vedle něhož stojí stará budova obecního úřadu. Uvnitř sídlí pošta a místní knihovna. Nad vchodem na průčelí je městský znak Drahotuš a další znak je uvnitř budovy v prvním poschodí na chodbě.

Za poštou v domě č.p. 57 je prodejna „ Potraviny u Benešů" a ob jeden dům stojí empírový dům č.p. 59 se zajímavě zdobenou fasádou se skupinovým rodištěm andělíčků (lidově dům u andělů) nad vchodem a ještě nad každým oknem je menší reliéf andělíčka. Tento dům ze 17.stol. je bývalá českobratrská fara (p.farář Drabík).Údajně zde našel krátkodobý úkryt Jan Amos Komenský při cestě z Fulneku po roce 1620. Uprostřed sousoší je vyobrazen sv. Jan s křížem v ruce, obklopen andělíčky u jeho nohou. Základ reliéfu tvoří velký kámen, který sochu drží pohromadě a zpevňuje. Sochu restauroval olomoucký akademický sochař Doležal.

Základní škola

Procházíme-li Hranickou ulicí, po levé straně je restaurace „U Jelena" s reliéfem jelena nad vchodem a zajímavou hrázděnou věžičkou. Konají se zde kulturní akce a divadelní představení ochotnického souboru Tyl. Procházíme dál ulicí, kde po levé straně stojí budova Základní devítileté školy č.p.100. Ve štítu budovy je krásná mozaika s nápisem: „ Pojď jsem dítě, uč se moudrým býti. "

Před budovou školy je pomník padlých hrdinů v 1. a 2. svět. válce.

Kostel

Husova sboru Jdeme dál směrem k Hranicím a dojdeme ke kostelu Husova sboru. Na průčelí má tento kostel znak kalicha a listu.Vlevo je pamětní deska zasvěcena spisovatelům jednoty bratrské, kteří se narodili v Drahotuších: 1527- Václav Soin - kněz a knihtiskař,1539 - Matěj Sabin Podolský - Radní písař a jeho bratr Simon Podolský - zeměměřič a malíř. 1616-1624 zde působil Mikuláš Drabík - věrný druh Komenského.Vpravo je pamětní deska zasvěcena padlým u Zborova 1917. Dále se po pravé straně nachází firma Presbeton. Hranická ulice pokračuje až ke kruhovému objezdu k Hranicím. Je zde motorest Barborka, benzinová pumpa, autobazar a firma Elektrolumen.

https://husitstvi.cz/galerie/kostely-ccsh/drahotuse-ccsh/

Rybník

My za kostelem Husova sboru odbočíme vlevo na polní cestu k hrázi místního rybníka.

Půjdeme okolo místního kluziště. U rybníka jsou soukromé chatky a zahrady, je zde možnost rybaření a rekreace. Rybník se dá obejít, vrátit se zpět ke kostelu a za ním odbočit ulicí Zahradní směrem k náměstí. Odtud je možno odbočit vpravo do ulice Sokolské, která vede k místnímu fotbalovému hřišti. Za pěkného počasí doporučujeme od zadní části rybníka přejít za zahrádkami k lesíku a obejít ho po pěšině zleva.( lesík máme po pravé ruce).Vede okrajem pole s krásným výhledem na Hranice, Drahotuše i hrad Helfštýn.

Nejstarší zpráva o rybnících na Drahotušsku pochází z roku 1371. Budování rybníků se stalo velkou módou hlavně na přelomu 15. a 16. století, kdy peníze za prodej ryb představovaly hlavní část příjmů, které vrchnost ze svých panství získávala. Na drahotušském a hranickém panství jsou rybníkářské projekty spojeny především s osobami Viléma a Jana z Pernštejna, ale pokračovaly až do začátku 17. století. V 19. století byla většina rybníků zrušena, do té doby se nacházela velká rybniční soustava v prostoru mezi Slavíčí a Drahotušemi, další rybník byl umístěn ve Velké atd. První jednoznačná zmínka o Drahotušském rybníku pochází z roku 1524, v Registrech loučných kopanin­ ných je zapsáno, že Jan Mlynářů „z domu nic neplatí z té příčiny, že jest rybníkem drahotušským v tom lánu díl nějaký vytopen“ a bratr Daniel ze sboru hranického platí „z kusu (pozemku) nad rybníkem drahotušským“ 20 grošů ročně. Zdá se, že Drahotušský rybník nechal vybudovat Viléma z Pernštejna (†1521), který s drahotušskými měšťany uzavřel smlouvu, podle níž měli orybník plně pečovat v rámci tzv. robot. Drahotušští prováděli „opravy na hrázi, troubě nebo tarasu“ včetně dovozu stavebního materiálu, měli rybník napouštět i vypouštět, „když toho čas“, tak provádět výlov, ryby dále rozvážet po panství podle pokynů, „zimním časem prohlubně rubat“, v letech, kdy se rybník „sušil a obsejval“, museli zastat i všechny zemědělské práce. Roboty k rybníku byly zachovány i v privilegiu, které dal Drahotuším František kardinál z Dietrichsteina v roce 1629. Podle mapy z roku 1830 byl tehdejší rybník na potoku Splavná oproti současnému zhruba poloviční, tvořila jej jen jižní část současné vodní plochy

Na konci 19. století postihl Drahotušský rybník osud mnoha obdobných vodních děl – byl vysušen. Při budování Husova sboru v letech 1934–1936 „bylo kvůli podmáčenému pozemku potřeba budovu postavit co nejvýše a jako zásyp byla použita hráz prastarého drahotušského rybníka“. V polovině 60. let 20. století, mezi lety 1964–1968, byl rybník obnoven. V té době však už jeho funkce byla převážně rekreační a méně hospodářská. V novém tisíciletí se na hladině rybníka několikrát uskutečnila Neckyáda (Vodní klání netradičních plavidel), v jeho okolí pak Běh kolem rybníka. V letech 2018–2019 provedlo Povodí Moravy obnovu rybníka.. 

Viadukt

V zadní části rybníku můžeme vidět krásny železniční viadukt.

Dráha protínala drahotušský katastr v místech, kde dnes najdeme starý železniční násep, přičemž údolí Klokočského potoka a říčky Splavné bylo přemostěno dvěma viadukty. Výstavba trati byla v tehdejších podmínkách velmi náročným podnikem. Na stavbě pracovalo téměř 2500 osob, kromě místních nádeníků to byli tzv. barabové, lidé bez stálého domova pohybující se od stavby ke stavbě ve větších skupinách. Při práci docházelo také k neštěstím, jen v okolí Hranic si stavba vyžádala na dvacet obětí na lidských životech. Při rozšiřování trati o druhou kolej v 70. letech 19. století byla kvůli nevhodnému podloží trať přeložena severněji, údolí přemostily menší železniční mosty a opuštěné chátrající viadukty byly v roce 1911 odstřeleny. Původní násep trati však zůstal v terénu zachován. Odkazuje k němu také místní název Stará štreka (v roce 2012 tak byla pojmenována ulice, která prochází prostorem, kde stával starý viadukt nad Splavnou). Vroce 1999 byla za osobní účasti tehdejšího premiéra české vlády Miloše Zemana zahájena rekonstrukce železničního koridoru mezi Přerovem a Hranicemi.

Vracíme se ulicí V poli na ulici Zahradní. Pokračujeme mírně vpravo a přecházíme na ulici Nádražní, která zde mírně stoupá.

Vlevo je Hasičská zbojnice a pak už se ulice stáčí k trati a nádraží ČD.

Všem vám, kteří toužíte po tom se zastavit ve shonu všedních dnů, všem těm, kteří si rádi vychutnají klidnou procházku, nebo trávícím svůj čas na dvou kolech, těm všem doporučujeme návštěvu naší obce. Budete u nás vždy vítáni.